ZMĚNY V PRÁCI

Dopady epidemie covid-19 jsou významné už nyní. Projevují se jednak v tom, jakým způsobem ve firmách spolupracujeme a na část lidí už dopadá i snížení příjmů, byť ve větší míře jde o výpadek dočasný. Případy ztráty práce u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru jsou zatím poměrně málo časté. Průzkum je odhalil ve 2,5 % případů.

Celkový vliv epidemie na pracovní trh je ale zřetelný. Beze změny pracuje pouze 28,4 % ekonomicky aktivních lidí, kdežto skoro třetina (31,1 %) zaměstnanců i živnostníků svou pracovní činnost nějakým způsobem přerušila. Důvody pro přerušení jsou různé, od ztráty zakázek přes dovolenou po dohodě se zaměstnavatelem či nutnost ošetřování rodinných příslušníků až po výpověď. Změny se dotkly daleko více živnostníků než zaměstnanců. Zatímco zaměstnanců pracuje beze změny 30,4 %, u OSVČ žádnou změnu nezaznamenalo pouze 14,4 %. 30,7 % živnostníků se pak snížil objem práce a takřka pětina z nich (19,1 %) přišla o zakázky úplně.

Zajímavé údaje přináší analýza vlivu pandemie na pracovní činnost podle velikosti firem a regionů. Zde se dá vysledovat úměra, že čím menší firma je, tím více důsledky pandemie pociťuje. Co se týče zaměstnanců, nejhůře dopadají následky karantény na menší firmy v českém vlastnictví. Velký vliv má v tomto ohledu možnost práce z domova. Na home office pracuje 19,2 % ekonomicky aktivních lidí. Zatímco velké firmy nad 500 zaměstnanců si s novou situací dovedly lépe poradit a práci z domova zaměstnancům umožňují, u malých firem je zastoupení home officů nižší. Z výsledků průzkumu také vyplývá, že dnešní situace vyznívá nejhůře pro lidi žijící v Praze, zejména pro ty s nižším vzděláním. Důvodem je fakt, že v hlavním městě je vysoká koncentrace práce ve službách, tedy v oboru, který je současnými omezeními nejvíce postižen.

ZMĚNY VÝDĚLKU

Podobné trendy jako u pracovních změn se dají vysledovat i v oblasti mezd. Snížení výdělku, ať už dočasně, či trvale, se dotklo celkem 36,7 % ekonomicky aktivních lidí a daleko více pociťují propad živnostníci. Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ je v tomto případě přímo obrovský. Pokles příjmů zaznamenala zhruba třetina zaměstnanců (31,2 %), skupina OSVČ ale propad pocítila v celých 78,7 % případů. Další podobností je fakt, že ke snižování platu došlo častěji u zaměstnanců v menších firmách s tuzemským vlastníkem a největší propad se objevil v Praze. Výdělky v hlavním městě trvale klesly u 23,1 % lidí, kdežto ve zbytku republiky bylo procento lidí s trvalým snížením platu zhruba o třetinu nižší (v Čechách se platy propadly u 16,3 % respondentů, na Moravě u 16,1 %). Důvody jsou v podstatě stejné jako v případě pracovních změn. Velké firmy bývají častěji v zahraničních rukou a zaměstnanci z českých firem působí ve vyšší míře ve službách.

OBAVA O ZTRÁTU PRÁCE DO BUDOUCNA

Změny v práci a výdělcích se logicky promítají i do narůstajících obav z nejisté budoucnosti. I tady si obavy nejčastěji připouští zaměstnanci českých firem. Obavy z možné ztráty práce zažívá asi každý pátý z nich (20,4 %). U zaměstnanců zahraničních firem má vážné starosti pouze 13,5 % zaměstnanců a ve státním sektoru jde o necelou desetinu (8,9 %). Obava ze ztráty práce dále klesá s rostoucím vzděláním. Ve skupině, která ztrátu práce považuje za „téměř jistou“ či „velmi pravděpodobnou“, se nachází 25,3 % lidí se středoškolským a 27,6 % se základním vzděláním. Mezi vysokoškoláky si vysokou pravděpodobnost ztráty zaměstnání připouští pouze desetina (10,2 %).

zdroj: lmc.eu